NOMÁDSTVÍ NA MADEIŘE

Na Madeiru jsem se chystala už několik let. Opět jsem každý rok čekala na někoho, kdo pojede se mnou (a bude řídit), ale buď byl špatný timing, nebyla dovolená, nebyla dobrá sezóna, drahý letenky, a další spousta důvodů, proč to zrovna nevyjde. Až jsem se rozhodla, že pojedu po dlouhé době zase sama. Na tři týdny (opět má chyba kupovat si zpáteční letenku, přebookovala jsem den před odjezdem let zpět a byly z toho týdny čtyři, a bylo by i víc, tak moc dobře jsem se v té zeleni cítila).

V únoru. Vždyť je to jedno kdy, když je to ostrov věčného jara, ne? Pozdě jsem se podívala, že únor znamená na Madeiře spíš podzim (klamavá reklama). Když jsem si zadala počasí Madeira, předpověď říkala 11 stupnů a déšť. Naštěstí když zadáš počasí Funchal, teplota rázem vzroste na 19 a polozataženo (doporučuju aplikaci Madeira weather a taky sledovat pravidelně web cams). Nakonec až na občasný déšť a písečnou bouři ze Sahary, to jaro bylo. A pořádný. Digitální nomádství na Madeiře se ukázalo jako můj Erasmus č. 2, jen tentokrát máš i peníze.

A tak jsem se rok na to na Madeiru vrátila na měsíc znova, abych si potvrdila, že to nebyla jen zimní láska, ale dlouhodobý vztah, a že je to místo, kde bych chtěla žít. Na Vánoce a jeden z největších novoročních ohňostrojů na světě, zapsán i v Guinessově knize rekordů. Počasí opět říkalo, že prosinec je nejdeštivější, ale nakonec pršelo vždy jen jeden den v týdnu.

Proč (ne)cestovat sám? (tato pasáž je věnována Terce:)

Výhody:

  • můžeš si dělat co chceš kdy chceš
  • jsi víc v přítomným okamžiku
  • potkáš víc zajímavých lidí
  • nemusíš zvládat nálady druhých, jen ty svoje

Nevýhody:

  • je to všechno na tobě, nemůžeš si rozdělit role (dokud ovšem nepotkáš spolucestovatele:)
  • když je všechno na hovno, je to zase jenom na tobě (dokud ovšem nepotkáš spolucestovatele:)
  • může to být občas osamělý (dokud ovšem nepotkáš spolucestovatele:)
  • je to dražší  (dokud ovšem nepotkáš spolucestovatele:)

Takže jak se tam dostat?

Ideálně přímým letem z Prahy se Smartwings, let se dá v pohodě najít za 6000, v akci za 4. Kdo chce ušetřit, může zkusit přestup v Lisabonu s TAP Portugal (nicméně zkušenosti dvou mých kolegyň nezávisle říkají, že přestup spíš nestihnete).

Kde se ubytovat a co jíst?

Nejstrategičtější bod je hlavní město Funchal, které ale jako hlavní město vůbec nepůsobí, spíš jako větší vesnice. Z něj se všude dostaneš autem do 45 minut. Klidně i Boltem, půlhodinová cesta vyjde na 30 euro. Autobusem to trvá 3x tolik, a za to horší cesta (kinedryl přijde vhod). Pozor, v neděli autobusy moc nejezdí. Doporučuju tento blog, kde slečna Lenka skvěle popsala (velký respekt), jak se vyznat ve 3 různých typech autobusů a jejich nepochopitelném jízdním řádu s návazností na nejlepší hiky (díky Jirko).

Ve Funchalu doporučuju Jaca hostel, kvůli pozici, atmosféře a zlatým majitelům. Díky recepční Margaridě, která je na Whatsappu 24/7, jsem vůbec nepotřebovala Google. Pokud odsud chceš pracovat, tady najdeš mapu míst, odkud se to ve Funchalu dá (doporučuju Art Food Corner, Nini Design Center nebo jeden z hubů).

Co se kultury ve Funchalu týče - úterky jsou dedikovány jam sessions v Museu Café. Středy karaoke v gay baru Gpoint. Pátky buď Purple Friday (více níže) v jejich sezóně nebo kdykoli Barreirinha bar café se super západy slunce, božíma hranolkama, a v pátky a soboty bývá před barem u oceánu i elektronická hudba se světelnou show.

Další láska a strategická pozice je bouřlivé Porto da Cruz na severu. Ano, jela jsem po stopách Jaca hostelu, který tam má svou první pobočku. Je to hostel s nejvíc komunitním duchem, co jsem kdy zažila (a stejně jako v Jaca Funchal jsou tam i krásné samostatné pokoje).

V PDC (Porto da Cruz) je jen to, co potřebujete - oceán, hory, jedna večerka, jeden bar (Dino's) s nejlepší ponchou (národní drink z rumu z cukrové třtiny a limetkové šťávy - pozor, 3 a více znamená, že to bude velká párty), jedna úžasná restaurace (A pipa), kde mají čerstvé ryby (národní jídlo je ryba s banánem) a Espetada (hovězí steak na špejli). Pozor - A pipa je v pondělky a úterky zavrřená. Pokud nejíte ryby a mořské plody jako já, jste odsouzeni jen k hovězím steakům a hranolkám. Další verze hovězího steaku je v bolo do caco - místním chlebu s česnekovým máslem. V pondělky jsou v Jaca Hostelu vyhlášené Burger Mondays a v pátky Pizza Fridays. Pozdravujte ode mě šéfkuchaře Ricarda a majitele hostelu Tomého.

Kde tam surfovat?

Porto da Cruz je surfařská vesnice. Surfuje se buď přímo tam na Praia Alagoa nebo Maiata, případně v Machico 15 minut autem, případně až Seixal, hodinu autem. Sao Vicente a Paul do Mar jsou spoty pro pokročilé. Doporučuju školy Madeira Surf Camp, Calhau nebo Madeira New Wave. Lekce jsou o dost dražší než v mainland Portugalsku nebo na Azorech, stojí 50 euro. Z Funchalu vás odveze až na surf spot Surf Clube Madeira. Pozdravujte ode mě majitele a lektora Joao (jak jinak) a dovezte mu slivovici, říkal, že je to po mé ochutnávce (kdy se hrozně divil tomu,proč mám jako vždy v batohu placatku) jeho nejoblíbenější pití.


A co to nomádství?

Pak tu máme strategický bod na jihu Ponta do Sol, vesnici digitálních nomádů, která byla založena před rokem (2021) a ještě minimálně tři roky bude podporována. Výhoda - coworking zdarma. Je to nejteplejší místo na ostrově, kde je prý vždy o dva stupně víc. Nevýhoda - žádné hostely, jen drahé hotely, je potřeba zvolit coliving nebo byty na pronájem (jsou ale o dost dražší než ve Funchalu). Další nevýhodou je, že spojení kamkoli je tragický, takže bez auta to tu dlouho nedáte. Každý pátek je tu pověstné Purple Friday na střeše hotelu Estalagem, kde se sjedou (doslova) digitální nomádi i místní z celého ostrova na party s elektronickou hudbou (shuttle bus z Funchalu je zdarma tam i zpět), je potřeba si zarezervovat (zdarma) lístek dopředu.

Pokud se chystáš nomádit, zaregistruj se (opět zdarma) do komunity Digitálních nomádů na Madeiře. Existuje Slack, ve kterém je 4000 lidí, kde najdeš všechny kanály od ubytování, přes jógu až po hiky a spolujízdu. Taky je to společný kanál všech hlavních nomádských center na ostrově (Ponta do Sol, Funchal, Machico, Santa Cruz). Od chvíle, co budeš v tomto Slacku už se nikdy nebudeš cítit sám :). 


Další strategické místo, které jsem nevyužila, protože jsem o tom nevěděla, a dodnes mě to mrzí, je Sao Vicente na západě a další hostel s komunitním surfařským duchem The Waves apartments and hostel, kde má každý svůj pokoj.

Co můžeš využít k socializaci i pokud nejsi digitální nomád (kromě hostelů, kde jsem se bála, že budu v 35 letech nejstarší, ale se mnou v dormu spala např. i 70letá travel blogerka nebo 60letý námořník), jsou dvě zásadní skupiny na Whatsapp komunitě Madeira: Meetups & Events Madeira a Madeira Hiking. Ale najdeš tam třeba i skupinu na bydlení, práci, coworking, jógu nebo surf.

A co ty hajky?

Nebudu vám tu psát o levádách a trecích, na to jsou mnohem lepší blogy viz Cestou necestou, já jsem dopředu nic nestudovala, protože jsem byla líná, a jen jsem se vezla s proudem a přilepila se vždy na někoho v hostelu, na Slacku nebo Whatsappu. Každopádně na ostrově je 50 tras na hiking, takže by to chtělo pár měsíců... Stáhni si appku WalkMe Levadas Madeira.

Za mě z těch pár, co jsem viděla, byly top: Z Pico do Arieiro na Pico Ruivo (4hodinový náročnější trek, ale šance, že bude zataženo a nic na nejvyšší hoře (1862 m) neuvidíte, je i přes příznivou předpověď počasí 50%, zkuste radši východ nebo západ slunce z Teixeiry (1 hodina) na Pico Ruivo) nebo pro ultra líné - prostě vyjeď autem na východ na Pico Arieiro, stačí jít 10 kroků. 12 km hike z Porto da Cruz do Machico přes Boca do Risco. Leváda 25 Fontes. A Sao Lourenco.

Pokud jsi sám, můžeš využít i west coast nebo east coast tour dodávkou s důchodci. Já zkusila west coast - rybářská vesnice Camara de Lobos (kam je krásná procházka při západu slunce z Praia Formosa, kam se dostaneš z Funchalu MHD za 20 minut), Cabo Girao s nejkrásnějším výhledem na Madeiru a Porto Moniz na koupání v přírodních bazéncích. Jardim do Mar a Paul do Mar jsou krásný surfařský minivesničky.

Sečteno a podtrženo - jeden z nejlepších měsíců mýho života. Tady se mi potvrdilo díky Slacku, Whatsappu a skvělým hostelům, že pokud cestuješ sám, jsi svoje otevřenější a dobrodružnější já, zažiješ spoustu neuvěřitelných věcí a shod náhod, a potkáš mnohem víc fascinujících lidí. A ti jsou taky svoje otevřenější a dobrodružnější já, tudíž tam funguje skvělá synergie a po jednom dni máš pocit, že jste BFF a znáte se roky - ovšem, jak rychle to začne, tak rychle to může (ale nemusí) skončit. Což pro lidi jako já, kteří se neradi loučí, přináší na cestách taky smutek. Lidi přijíždí a odjíždí. Jeden den máš pocit, že svět skončil, ale druhej den potkáš dalšího BFF a jedeš v dalším cyklu!


A lokální lidi na Madeiře? Největší zlatíčka, od prodavačky až po starý pány na kolonádě ve Funchalu, kteří mě můj poslední den na Madeiře jen tak zdravili Bom dia, až mě to dojetím nad laskavostí místních rozbrečelo. OBRIGADA!


PS: Fotky, storiečka a pár detailnějších historek najdeš na Instagramu kdy_jindy


Únor 2021, prosinec - leden 2022, červenec 2023