Everest Base Camp: Na co vše se připravit
Měsíc v Nepálu je za mnou. 7 dní v Kathmandu, 11 dní trek na Everest Base Camp (EBC) a 10 dní rekonvalescence v Pokhaře. Věděla jsem, že to bude náročný, ale jak náročný to bylo s pms, periodou, nachlazením a otravou jídlem, stejně předčilo moje očekávání. Tak se pojďme podívat na nejdůležitější rady a tipy pro vás, jak to zvládnout.
Kdy letět?
Sezóna je září až listopad a březen až květen. My si vybrali konec sezóny - listopad, kdy je tam chladněji, ale totální azuro. Byla jsem ráda, protože až do půlky října, kdy jsem chtěla původně jet, tam byl monzun a záplavy v Kathmandu a nasněžilo po cestě na EBC. Takže jsem nikdy nepotřebovala pláštěnku a nepromokavý kalhoty, co jsem nosila každej den v batohu. Z Prahy lítá každý den přes Dubaj do Kathmandu FlyDubai za 25 000 Kč zpáteční. Monitorovala jsem lety několik měsíců, ale jejich cena se vůbec neměnila.
Do čeho se sbalit?
Vezla jsem s sebou 20 kg kufr a 30litrovou krosnu (stačí vám 25 litrů, kámoš měl jen 20 litrů, ale je horkokrevnej a nenosil tam péřovky a další věci jako vždy připravená já). Kufr jsem nechala v hotelu, kde jsme byli ubytování před trekem jako součást balíčku a půjčili mi 80litrový duffel bag, který musel mít max 10 kilo. Tento duffel bag vám pak nese celou dobu porter/šerpa/nosič. Váš denní batoh má mít max 5 kilo.
V noci před odletem z Kathmandu do Lukly, odkud se na trek vyráží, jsem ale zjistila, že moje duffel taška má 13 kg, i když jsem se sbalila úsporně. U pití hruškovice jsem pak nervózně oddělávala jakékoli zbytné položky. Protože v ceně našeho balíčku bylo nejen půjčení duffel tašky, která sama o sobě něco váží, ale i spacáku do minus 20, který má takřka 2 kila, plus péřové bundy, která sama měla 900 gramů, tzn. až 4 kila z toho je tohle vybavení, takže reálně do tašky dáte jen 6 kilo věcí.
Nakonec se ukázalo, že svědomitá jsem byla jen já a tři slečny z Guatemaly, co s námi byly ve skupině, si svoje tašky nezvážily a jejich duffel bag byl třeba 14 kilo. Nikdo to neřešil, na letišti jen jako skupina pak společně zaplatíte poplatek za nadváhu (zavazadla se váží dohromady skupině) a poplatek byl na osobu 600 rupií, což je asi 100 Kč. Takže si s nadváhou nedělejte takovou hlavu a dejte pak lepší "tip" šerpovi.
Ano, na konci se očekává, že každý dá dýško všem z organizačního týmu. Doporučení na dýško pro šerpu je cca 1-2 dolary na den, asistujícímu průvodci 3-4 dolary na den a průvodci 4-5 dolarů na den. Jdete čistého času 11 dní. V naší skupině jsme se dohodli, že každý z nás dal na dýška 100 dolarů celkem.
Kolik to stojí?
V první řadě musím říct, že ačkoli se všude dočtete, že nemůžete jít EBC na vlastní pěst, opak je pravdou. Můžete, můžete jít jakékoli jiné hiky na vlastní pěst, návrh tohoto nařízení nebyl schválen, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že jsem byla ráda, že to všechno někdo naplánoval a zařídil za mě, nemusela jsem se o nic starat a na zádech měla jen pět kilo.
Každopádně je to drahá sranda. Vzhledem k tomu, že už víme, že jsme dali 25 000 za letenku, 100 dolarů za dýška, a Everest Base Camp Trek balíček od Nepal Hiking Team, co jsme si vybrali, stál 1475 dolarů.
A když platíte kartou, připočítejte si k tomu ještě 3,5% poplatek za platbu kartou, který účtují skoro všude. Nepálský bankomaty mají radši kartu VISA, ale vybírala jsem i s Mastercard - vždy v HBL bance. Nic jinýho mi nefungovalo. Za výběr zaplatíte poplatek 600 rupií a maximálně můžete vybrat 35 000 rupií.
Jak dlouho to trvá?
Pozor, agentury vám ten balíček prodávají jako 14-day trek nebo 16-day trek, což je trochu matoucí, v našem případě 16ti dní jsou tam totiž započítaný 4 noci v luxusním hotelu WoodApple (2 dny před trekem a 2 dny po treku), trek reálně jdete 11 dní čistýho času a 1 den je na let zpátky, takže potřebujete 12 dní plus je tam rezerva dva dny na odlet z Lukly, nejnebezpečnějšího letiště na světě, kde se často stává, že kvůli špatnýmu počasí nic nelítá. Někdo tam třeba uvízl na cestě zpět i 5 dní. Takže s tímhle rozhodně počítejte, když si bookujete let zpět domů.
Celkem jdete 8 dní nahoru, jakoby 6 + 2 aklimatizační dny a (bohužel) pak jen 3 dny zpátky. Což je velmi na hovno, pokud dostanete otravu jídlem jako já dva dny před návratem a musíte pak po prozvracené noci ujít 15 km s 600 m převýšením v skoro 4000 metrech. Nedali mi na vybranou. Dožadovala jsem se koně, ale v téhle části národního parku koně zakázali. Jediná možnost by bylo objednat si na vlastní náklady vrtulník (stojí 200 - 1000 dolarů, podle toho, kolik lidí ho sdílí). Takže jak na to? Dáte si evropský imodium, nepálský imodium a k tomu guatemalskej kinedryl a u toho si říkáte: one step at a time, jedna, dva, jedna, dva, nádech, výdech, představujete si, jak se asi cítí šerpa, do toho skoro spíte za chůze, no a za 5 hodin jste tam. Třetí nejhorší den v mým životě (druhej byl den výstupu na EBC).
Takže náklady celkem: cca 36 000 Kč za trek (v ceně jsou i letenky do a z Lukly), 25 000 Kč za letenku, 2 500 Kč dýška organizačnímu týmu, to jsme na 63 000 Kč. A to jsme k tomu ještě nepřipočítali kapesný.
Kolik kapesného potřebuju na EBC trek?
Doporučuje se 30 000 rupií, tzn. 5000 Kč (mně stačilo 20 000). V ceně treku je i jídlo 3x denně a vždy jeden teplý nápoj. Nicméně potřebujete peníze na další nápoje, toaletní papír atp. Se smějete, ale jedna role nekvalitního asijskýho toaleťáku v 5000 metrech vás přijde na 90 Kč, to samý stojí jeden litr vody. Snickers vás může přijít na 100 Kč. Taky denně potřebujete 4 litry vody. Jako vážně.
Ultimátní travel hacks na EBC
Takže moje cenná rada zní: Dovezte si do Nepálu na trek 3 role skvělého evropského toaleťáku! A taky tablety na čištění vody a Lifestraw lahev s filtrem. Velmi doporučuju si napakovat hodně proteinových tyčinek, elektrolytů, rehydratačních roztoků, sáčků s čajem a termosku, abyste si koupili jen teplou vodu. Nicméně litr teplé vody nad 4000 m stojí taky 90 Kč. Ale je to k nezaplacení, protože hack všech hacků za mě je si s sebou vzít Nalgene lahev, do které můžete lít i horkou vodu, a tu lahev si přes noc nechat ve spacáku, a pak to funguje jako brutální topení až skoro potní chýše, kdy jsem se nakonec vyslíkala v noci jen do trička i v 5000 metrech (v chatě bez topení, když bylo venku minus 20 stupňů), protože mi bylo vedro.
Takže už jsme na 68 000 Kč a to jsme ještě nepočítali pojištění.
Jak si pojistit vrtulník
Za pojištění někteří platí třeba 200 a více dolarů, protože potřebujete pojistit nad 4000 výškových metrů a v ceně musí být i evakuace vrtulníkem. Vyžaduje to i vaše cestovní agentura. My jsme to vyřešili tak, že jsme si zaplatili normální cestovní pojištění, což mě vyšlo na celý měsíc 60 dolarů se SafetyWing (prosím použijte můj referral link, jestli si ho budete pořizovat). A k tomu jsem si dokoupila pojištění s evakuací vrtulníkem od Alpenveiren na celý rok za 1820 Kč (travel hack - když si koupíte pojištění od září dál, kupujete pojištění na další rok a září až prosinec stávajícího roku máte zdarma).
Takže pojištění celkem (za měsíc) 3300 Kč. A jsme na 70 000 Kč, plus samozřejmě vaše útrata před a po treku v Nepálu, počítala bych s nutným nákladem na tuhle cestu 80 000 Kč. A to do toho nepočítám, kolik jsem předtím utratila za merino, nový karbonový trekový hole atp. Dle vašich nároků a dosavadní výbavy se cena může vyšplhat až ke 100 000 Kč.
Co si sbalit na Everest Base Camp
Na youtube a různých blozích i webech agentur najdete nespočet seznamů, co si sbalit. Mně nejvíc uklidnil tento pán na youtube se svým minimalistickým packing listem a lehce znervózněla tato paní s jejím packing listem, který musel mít tak 20 kg. Možná, že je malá, tak to dala v limitu. Každopádně měla pravdu, že tlustý fleece vůbec nebyl potřeba a naopak po většinu času si vystačíte s legínama, zateplenýma legínama, trikem s dlouhým rukávem a microfleecovou sportovní mikinou. Když začne být zima, tak 800 cuin Patagonia péřovka stačí.
Obří péřovku od Nepal Hiking týmu jsem použila jen jednou na hodinu hiku, a to když jdete v nejnáročnější den v 6 am 2 hodiny z Lobuche (4910 m) do Gorakshep (5140 m), odkud pak jdete ten samý den dvě hodiny do Everest Base Campu (5364 m) a 2 hodiny zpět. A pak vám nabídnou, že ještě můžete vyšplhat na Kala Patthar (5545 m). No thank you.
Všichni z naší skupiny vynechali. S možností, že můžeme jít na Kala Patthar na východ slunce druhý den. Opět jsme všichni vynechali. Říkáte si, jaká škoda. I když jsme byli všichni poměrně fit lidé okolo 30 (celkem nás bylo 5), byli jsme úplně v prdeli. Hlavně já teda, protože už jsem 5 dní nemohla dýchat ucpaným nosem. Na což když si nasadíte ještě nákrčník přes obličej a snažíte se jít v 5000 m do kopce, si stejně nezvyknete.
Nákrčník doporučuju tento merino z Decathlonu. Rychle schne a nesmrdí oproti těm umělým, rozdíl je fakt znát. Ostatní doporučují vzít si alespoň 2-3 buffs právě z těchto důvodů. Proč je nákrčník tak důležitej? Protože jinak z dýchání toho studenýho vzduchu můžete dostat ještě něco, co se jmenuje Khumbu kašel, což je neustálý dráždivý kašel, a to fakt nechcete. Já měla kašel i bez Khumbu a stačilo. Vemte si s sebou rozhodně pastylky na bolení v krku!
PS: Cokoli si zapomenete sbalit nebo nemáte, nezoufejte, najdete to velmi levně v Kathmandu, ovšem kvalita je občas otazná, jelikož nápis GORE-TEX je skoro na všem za pár stovek.
Jak se připravit na Everest Base Camp
Eh, já bohužel měsíc před věděla, že mě bolí koleno, takže nemůžu běhat, mám něco se zápěstím, takže nemůžu cvičit, budu v Česku a nemůžu si vzít dovolenou a jet do vysokých hor, protože veškerou dovolenou jsem si šetřila do Nepálu, jsem zimomřivá, takže umrznu, jsem náchylná na nadmořskou výšku, takže umřu.
Takže co jsem vymyslela v těchto podmínkách? Měsíc před trekem jsem si každé ráno dávala minutu ledovou sprchu, po tom, co jsem dělala dýchací cvičení podle Wim Hofa, protože prý bylo studií prokázáno, že to pomohlo zvládnout výškovou nemoc. Taky jsem chodila na speciální cvičení zvané H.E.A.T. a.k.a. alpinning. Něco jako spinning, ale s chozením do kopce na páse. Jinak jste prý v pohodě, když zvládnete uběhnout 5 km.
Psychicky se připravit asi nelze. Nemyslím si to jen já, ale i dalších několik lidí, se kterými jsme to hodnotili, že trek není náročný fyzicky ve smyslu, že by vás bolely nohy z chození, ale právě kvůli zimě v ubytování po treku, kdy se snažíte nebýt nachlazení nebo nechytnout od ostatních chřipku, nespíte, pálíte 3000 kalorií denně, ale trpíte nechutenstvím, není vám dobře, všichni vás serou (i vy sebe), ale musíte jít dál podle itineráře.
Protože jsem se po své zkušenosti z Peru opravdu hodně bála výškové nemoci, rozhodla jsem se 1. den treku začít brát lék Diamox (jakmile začnete, musíte ho užívat dvakrát denně až do dne sestupu). Koupila jsem ho v Kathmandu za 4 dolary (prý je lepší koupit indický než čínský nebo si ho dovézt ideálně z ČR, a máte to samozřejmě napřed konzultovat se svým lékařem, jelikož vedlejší účinky jsou kromě brnění rukou a obličeje taky třeba poškození mozku - takže k tomu nikoho nenavádím, jen sděluju svoje rozhodnutí).
Kromě brnění po celou dobu a nechutenství nad 5000 metrů jsem žádný efekt Diamoxu/výškové nemoci nepociťovala. Narozdíl od zbytku skupiny, co Diamox nebrala, mě nikdy nebolela hlava. Pokud začnete na treku trpět některým z vážných příznaků, musíte okamžitě sestoupit dolů. My viděli dva případy, kdy někoho odvážela helikoptéra pro nedostatek kyslíku. Podle našeho průvodce 5 % lidí nedokončí trek právě kvůli příznakům výškové nemoci.
Co nejíst na Everest Base Camp treku
Maso. V Sagarmatha národním parku je zakázáno zabíjet zvířata, tzn. veškeré maso, co mají v lodges a tea housech, musel někdo na zádech přinést až z Lukly a trvalo mu to několik dní. Taky ho pak můžou mít na mrazáku třeba rok.
Prý ani mléčné produkty, zejména sýr (mlíko je obvykle svařeno, takže to je relativně cajk). To o sýru jsem nevěděla, jedli jsme ho průběžně, ale dle našeho průvodce byla v mým případě chyba dát si ho dvakrát denně, když jsem byla v plus 4000 m, protože je váš žaludek náchylnější. A to bych chtěla vyzdvyhnout, že jsem NIKDY neměla žádný střevní potíže. Ani v Indii, ani v Kambodži, ani na Bali, ani v Bolívii, kde je mají VŠICHNI. Snad jsem neměla ani střevní chřipku a pravidelně už několik let jím probiotika. Přesto jsem jako jediná ze skupiny dostala otravu buď ze sýru, nebo že jsem vypláchla lahev užitkovou vodou z Gorakshepu. To už se nikdy nedozvíme. Každopádně jsem za měsíc v Nepálu zhubla 5 kilo.
Náš průvodce jedl Dal Bhat (čočková polívka, rýže a vařená zelenina) 2x denně. Výhodou je, že je u něj unlimited free refill, takže ho můžete sníst neomezeně několik talířů, je bezpečný a dobrý. Držela bych se toho. Místní pizza je obvykle hnus. Pokud se vám omrzí Dal Bhat, dejte si smažený nudle.
Nemusíte se bát, že by byla nouze. Nejvýše položená kavárna na Lobuche ve skoro 5000 metrech vám nabídne brownies za 1000 rupií - 180 Kč a dokonce i capuccino.
PS: V Nepálu je taky posvátná kráva, takže pokud vám někdo bude tvrdit, že si můžete objednat hovězí burger, není z krávy, ale z vodního bůvola - buff.
A co pivo?
Vynechte při výstupu na EBC alkohol. Nicméně, můj kamarád Brit si dával pivo ob den, dokonce si ho objednal hned po tom, co jsme přišli z Everest základního tábora. Ale řekla bych, že bude výjimka. Tvrdil, že jeho tělo je tak moc zvyklý na přísun piva, že kdyby ho vynechal, byl by to pro něj moc velký šok. Velký pivo (630 ml) stojí standardně 700 rupií (tzn. 120 Kč, tzn. víc než jídlo, který se pohybuje okolo 500 rupií, ale klidně seženete momos za 300 rupií). Na treku platí pravidlo, čím výš, tím dráž, takže se pivo vyšplhá až na 250 Kč.
Každopádně my milovali točené pivo Sherpa IPA a lahvové Barahsinghe.
A co ty internety?
Je to smutný, ale internet si dneska můžete koupit na treku už takřka úplně všude. Voucher na 24 hodin wifi v plus 4000 metrech vás stojí například 1000 rupií, 180 Kč. Jinak je internet levnej a v Kathmandu si koupíte měsíční SIM kartu s 25 GB od operátora Ncell za 800 rupií - 150 Kč.
A co sprcha?
Pokud chcete teplou sprchu ve vyšších polohách, musíte si ji zaplatit, stojí okolo 800 rupií, tzn. 150 Kč. Jinak jsme používali dětské ubrousky, resp. já si koupila tyhle fancy velké ubrousky na turistiku.
Kde najít rady, inspiraci nebo parťáky?
Existuje nespočet facebookových skupin, kde se můžete zeptat na cokoli. Například Everest Base Camp Trek Nepal. Jaký je itinerář den po dni, to si můžete přečíst třeba tady.
A co lidi?
Nejlepší. Nepálci jsou opravdu zlatí, milí, upřímní lidé. Buddhismus a hinduismus tady je v perfektní harmonii. Nikdo vás nenahání se suvenýry, stačí říct jednou ne, dhanyabaad (děkuji) a nechají vás. Je tam teda bohužel potřeba smlouvat a všichni očekávají, že jim budete za všechno dávat dýška, takže s tím počítejte. Cítíte se tam oproti Jižní Americe velmi bezpečně a řekla bych, že krádeže jsou velmi okrajová záležitost. Servis v restauracích a hotelech je naprosto špičkový.
PS: Co se týká taxíků, doporučuju stáhnout si aplikaci indrive, ke které ovšem potřebujete nepálský číslo, protože vám často volají, ale nikdo vás tak nenatáhne, jelikož cenu určujete vy. Krátká trasa stojí obvykle 200 rupií a dlouhá trasa na letiště 500-700 rupií.
A co ta Pokhara?
Po příjezdu do Kathmandu (tipy, kam zajít TADY), kam jsme jeli autem z letiště Ramechhap 7 hodin, protože záplavy zničily silnice, jsme druhý den odletěli do Pokhary s Yeti airlines (jedna cesta 100 dolarů) a tam jsme si užívali 3 dny masáží (skvělá nepálská hodinová masáž např. za 500 Kč) a KFC (nesuďte, povíme si, až se taky vrátíte z EBC s otravou jídlem, co budete chtít jíst, je tady přímo na hlavní ulici, což jsem velmi ocenila:). Plus já od tam pak ještě týden pracovala. Kupodivu je tam komunita digitálních nomádů (jejich Whatsapp skupina TADY).
Doporučení, co v Pokhaře dělat, najdeš na mém instagramu TADY. Pokhara je základna pro Annapurna Base Camp trek (ABC), který může být kratší, levnější a míň náročný, protože jste max jen v okolo 4000 výškových metrech. Každopádně pokud se chcete vyhnout mainstreemu a davům turistů, novým trendem je Manaslu trek.
Závěr? Výhledy byly nádherný. Myslela jsem si, že bych si dala příští rok ještě Kilimanjaro, ale upřímně, už se nechci do 5000 metrů asi nikdy vrátit. Nedejbože u toho ještě používat cepíny. Horolezci mají můj neskonalý obdiv. Mně sedí víc výšková hladina oceánu :).
Prosinec 2024